Projekt historicky PRVNÍHO SÓLOVÉHO OBĚHU ISLANDU

Tento pracovní název nese projekt, v rámci něhož se jakožto hobby běžec pokusím každý den uběhnout minimálně maratonskou vzdálenost 42 195 m 30 dnů za sebou. Kulisu akce bude tvořit podzimní krajina severní Evropy nedaleko polárního kruhu.

Kromě toho, že to určitě bude pořádná legrace a výzva, měl by projekt přinést něco i ostatním. Konkrétně Sportovnímu klubu vozíčkářů Praha. A to něco je minimálně 1000 Kč za každý v rámci projektu uběhnutý maraton. Pokud částku neseženu od sponzorů, zaplatím ji sám.

Nikdy jsem nebyl členem sportovního klubu, neabsolvoval speciální tréninky a příliš se nehonil za vteřinami a body.

Na úvodní otázku je jednoduchá odpověď. Ve formě otázky. Ono má nějaký smysl pokoušet se o něco, co určitě vyjde? Copak vlastní limity nepoznáme až tím, že půjdeme za ně?

V naprosté většině případů se jedná o lidi, kteří se na okolečkované židli neocitli vlastní vinou. Někdy stačí zlomek vteřiny na to, aby lidský život nabral nečekaný směr. Měl jsem to privilegium přežít nezaviněnou těžkou dopravní nehodu bez následků a tu čest při následném léčení v Rehabilitačním ústavu Kladruby poznat pár skvělých a silných lidí. Možná někde tady to všechno začalo...

V rámci přípravy na projekt se účastním maratonských běhů u nás i v zahraničí. Za každý takto absolvovaný maraton zasílám na konto Sportovního klubu vozíčkářů Praha 300 Kč. V rámci projektu Spojenci SKV se může kdokoli připojit a věnovat vozíčkářům jakoukoli částku např. za jeden uběhnutý kilometr, jeden uběhnutý maraton apod. První podporovatelka Bára posílá na účet vozíčkářů 100 Kč za každý mnou uběhnutý přípravný maraton.