Jedenáctý ročník menšího maratonu s rodinnou atmosférou najdete v městečku Thurmansbang, v jižní části pohoří Bavorský les. Tříhradský maraton vás dostane do kolen. Svým náročným kopcovitým terénem. A samozřejmě svojí krásou.
Dreiburgenland Maraton se vyznačuje mnoho zvláštnostmi a zajímavostmi. Městečko s necelými dvěma a půl tisíci obyvateli hostí už jedenáct let maraton, půlmaraton, další dva kratší běhy a tři další závody pro nodric-walkery v jediný den. Stovky účastníků se sjíždějí do malebného bavorského městečka, aby se nechali uchvátit zdejší přírodou.
Organizátorem celé akce je nezvykle rekreační zařízení Vital & Wellness Hotel Schürger, který společně s přilehlým obecním sportovním centrem poskytuje závodníkům zázemí a sprchy.
Propozice neříkají nic o tom, že by to měl být maraton zrovna horský, nicméně mé nohy hlásí zjištění, že tento „běžný“ maraton je mnohem více „horský“ než avízovaně horský Kyffhäuser z minulého týdne.
Je se čím kochat
Běží se na dvě půlmaratonská kola, takže pokud se nestihnete přírodními krásami dostatečně pokochat, můžete si to při průběhu druhého kola zopakovat. Trasa tří běžeckých závodů je permanentně, a tudíž celoročně značena. Jednak pomocí barevného značení přímo na cestách, jednak pomocí turistického značení pomocí tabulek. Problémy se škodolibým strháváním značení, a třeba i v průběhu závodu, tak, jak to neblaze známe z některých českých terénních běhů, tady opravdu řešit nemusí. Všichni místní jsou si totiž dobře vědomi toho, že běžci přinášejí do jejich regionu nejen radost, ale také peníze. Mají je rádi, hýčkají si je a i zafandit přijdou.
Dreiburgenland, tedy česky něco jako Tříhradsko, skutečně nese už skoro sto let své označení podle tří hradů, jež zde byly vystavěny – Fürstenstein, Englburg, Saldenburg. Ironií osudu je, že při závodě sice uvidíte cedulky označující odbočky k prvním dvěma z nich, dokonce je kdesi v dálce, na kopci, v huňatém příkrovu zeleně i zlehka zahlédnete, ale skutečně pokochat se jimi nestihnete. Určitě by stálo za to věnovat zdejší oblasti několik dní a třeba v rámci pomaratonské rekonvalescence ještě pochodit po zdejších lesích a hradech.
Bobr, ten hryzne si rád
Obzvláště spektakulární je jezero Dreiburgensee, kolem kterého se také dvakrát proběhnete. Osmihektarová vodní plocha oplývá čistotou a úpravností. Že je zdejší prostředí opravdu čisté, dokládá i výskyt bobrů. Dokonce to vypadá, že si zdejší bobři plní bobříka kácení a že s tou německou úpravností ještě něco udělají. Alespoň si to lze tak vykládat podle zašpičatělých pařezů na břehu s nepřehlédnutelnými stopami po zvířecí zubovině.
Nejlepší jsou všichni
V cíli na doběhnuvší čeká nealkoholické pivo, kola, ale hlavně výborná domácí polévka, co dodá sílu jako býk. Přesně podle hesla: Ein Mann, ein Marathon, Eintopf! Eintopf je stará známá německá specialita polévkoidního charakteru vařená ze surovin typu „co dům dal“. A tenhle dům, věřte, na běžcích nešetřil.
Pohárů je pro trojici nejlepších z jednotlivých kategorií skoro tolik co běžců. To je také jedno z kouzel menších závodů. Skoro na každého se něco dostane. Ale konec legrace. Pro slávu a poháry to přeci neděláme, ne?! Prostě hlavní je, že se nadřeme!